Devadesátá léta nepřinesla jenom svobodu, ale nepříjemné stránky kapitalistické společnosti, na které jsme nebyli zvyklí. Objevili se bezdomovci, žebráci, imigranti z východních zemí, pouliční prostituti a prostitutky, drogy... Po udělení primátorského grantu jsem začal tyto nové společenské fenomény fotografovat. A opět to byli ,, lidé na okraji“ a z nich někteří na úplném dně. Chodil jsem za nimi na Masarykovo a Hlavní nádraží, do vybydlených domů nebo jen tak na ulici, kde si řada z nic našla obživu.

Poznal jsem mnoho lidských osudů utopených v alkoholu, stejně tak i lidi smířené, kteří v tom krutém životě hledají víru a naději.